V této rubrice by mely být fotografie a články od vás tak posilejte na .adi.@seznam.cz .

   Brouk hovnivál

                                 

 

 

 

Měsíc se nachází tak daleko, že většina z nás pochybuje o tom, zda měl nebo má vůbec nějaký vliv na vývoj života na Zemi. Opak je ale pravdou: například takový hovnivál vděčí z velké míry za svůj život právě naší oběžnici. Podle posledních výzkumů by se bez měsíčních paprsků nedokázal pohybovat nočním světem, plným dravců. Jistě - možná si říkáte, že hovniválové zase tak skvělým zástupcem života na Zemi nejsou; vzhledem ke svému poněkud výstřednímu jídelníčku patří spíše mezi přírodní párie. Jakmile narazí na své cestě na výkaly, oddělí z nich výživné kousky; ty pak vytvarují do kuličky a dopraví do bezpečí svého úkrytu.

Ale pravda je taková, že hovnivály příroda vybavila entomologickou obdobou věci, kterou lidstvo vynalezlo teprve nedávno - řeč je o globálním navigačním systému neboli GPS. Podle nedávného zjištění vědců se za měsíčních nocí terénem pohybují díky tomu, že dokáží vycítit polarizační vzorce v paprscích Měsíce, rozptýlených v pozemské atmosféře. Ty jsou lidskému oku neviditelné a jejich pohyb se na noční obloze liší v závislosti na poloze naší oběžnice a pohybu atmosférických částic.

Pro hovnivála je důležité, aby svou potravu válel přímým směrem od zdroje - jinak se dostává do nebezpečí, že se k ní okružní cestou vrátí zpět nebo že mu jiní brouci jeho kuličku ukradnou. Prokázalo se, že za bezměsíčních nocí nebo tehdy, když byla obloha zakryta mraky, se hovniválové chovali dezorientovaně.

Zjištění výzkumného týmu je dalším milníkem v padesátileté historii zkoumání nové ekologické říše: říše noci. Kolem roku 1950 proslulý vědec Karl von Frisch (který se zabýval chováním zvířat) zjistil, že včely se řídí polarizačními vzorci slunečního svitu. Od té doby vědci přišli na to, že se podobným způsobem orientují i jiné druhy hmyzu - hlavně mravenci.

Zdroj informací" Svět vědy "